^Zpět nahoru

foto1 foto2 foto3 foto4 foto5

Třetí týden velkých prázdnin patřil řemeslům, tedy příměstskému táboru „Poznáváme řemesla“.

I tentokrát jsme se snažili vybrat taková řemesla, která děti ještě na našich táborech nevyzkoušely, a ve většině případů šlo opravdu o něco nového.

Pondělí jsme se všichni sešli na domě dětí. Protože jsme letos měli v plánu seznámit děti s řezbařinou, musela část dětí začít kvůli časové náročnosti tohoto řemesla už dnes. Malá skupinka dětí se tedy odebrala do jiné klubovny a začala s Ivetou pracovat na vyřezávané lžičce. Ostatní zůstali a pustili se do výroby těsta na perníčky.  Na dnešní den jsme pro děti měli připravené překvapení. Proto se na chvilku všichni přestali věnovat práci a s úžasem sledovali, jak to chodí v úle – Iva zařídila a nechala dovést včelky v přenosném proskleném úle přímo na domeček.  A tak děti viděly, jak to u včelek chodí, jak vypadá královna a ostatní obyvatelé úlu. Po poutavém a velmi zajímavém povídání, včeličky odvezli, a my mohli pokračovat v práci, kterou jsme už přerušili pouze pauzou na oběd. Odpoledne jsme dodělávali perníčky a lžičky.

V úterý nás čekala cesta do Divadla Drak, který je v Hradci Králové. Po cestě vlakem a procházce přes město se nás v divadle ujmula ochotná slečna, která dětem vysvětlila, co je ten den čeká - výroba loutky z tvrdého kartonu.  Děti si samy vybarvily své předtištěné loutky, vystřihly a s malou pomocí loutku zkompletovaly. Ivetku napadlo, že by nám odpoledne – před cestou na vlak – mohly děti ze svých vyrobených loutek, zahrát malou scénku. A nápad to byl opravdu skvělý! Děti se rozdělily do skupinek, vymyslely příběh a zahrály pro všechny. Moc se jim to povedlo. Pak už nás čekala cesta na vlak. A protože jsme měli u nádraží trochu času navíc, děti si mohly zajít na zmrzku nebo jinou dobrotu.

Středa patřila Litomyšli. S obavami, jestli se vejdeme do autobusu, jsme byli na nástupišti o nějakou chvilku dříve, ale nakonec vše klaplo a do Litomyšle a zpět jsme doleji všichni, jak jsme měli. V litomyšlském muzeu jsme se rozdělili na dvě skupiny – jedna zůstala v klášterních zahradách a začala tvořit náramky z paracordu a pak si udělala procházku s rozchodem po městě. Druhá skupina zůstala v prostorách muzea a vyráběla ručně šitý sešit. Odpoledne jsme se prohodili. Jen druhá skupina sešit nešila, ale vyráběla razítka. Ale myslím, že to nikomu nevadilo.

Ve čtvrtek jsme jeli do Chrudimi. Zde, v chráněné dílně Momo, jsme vyráběli - metodou mokrého plstění  z ovčího rouna, krásné prostírky. Je to opravdu krásná a příjemná práce.  I tady jsme se museli rozdělit – dopoledne jedna skupina tvořila, druhá si šla projít Chrudim, odpoledne jsme se vyměnili. A všechny děti za jejich skvělou práci čekala odměna v podobě nanuku.

Poslední táborový den jsme strávili v domě dětí. Na pátek jsme toho naplánovaly celkem dost, a tak nebyl čas na nějaké zdržování a hurá do práce. Děti, které v pondělí nevyřezávaly, se postupně odebraly k Ivetce. Část dětí se společně s Naděnkou a Ivou věnovaly tvorbě šperku ze skla – výroba metodou fusing. No a ostatní děti vyráběly na šperk dárkovou krabičku. Chvílemi to na domečku vypadalo jako v úle, který jsme mohli v pondělí pozorovat, ale i přes pauzu na oběd,  který jsme stejně jako v pondělí, měli ve Vavřínových lázních, jsme vše a bez úhony zvládli.

Pak už nás čekalo jen rozloučení a poděkování za to, jaké byly – protože byly opravdu úžasné, popřály jsme jim krásný zbytek prázdnin a pak od nás dostaly ještě malou drobnost na památku.

Moc bych chtěla poděkovat Ivetce, která tábor skvěle nachystala a zvládla i papírovou válku, která je s táborem spojená,  Ivě za možnost vidět včelky v “přímém přenosu“, Naděnce za fotodokumentaci, kterou po celý tábor ochotně dělala. A samozřejmě všem třem za pomoc a za to, že jsme tábor zvládly bez zranění a bez větších problémů.

Lada Pouková

Klepněte pro větší obrázek

Fotogalerie